Římskokatolická farnost Tršice spadá do Olomouckého děkanátu a je spravována otcem Františkem Foltýnem z Doloplaz. Její součástí jsou také obce Lazníčky, Lipňany, Vacanovice a Zákřov.


Církevní stavby na území farnosti:



Z historie chrámu Narození Panny Marie v Tršicích:

Kostel Narození Panny Marie v Tršicích byl postaven ve 14. století ve slohu gotickém. Archivně je připomínán rokem 1374. V tomto roce prameny výslovně jmenují tršického faráře Racka, čímž je doložena i existenece farního kostela. Patronát patřil tehdejším majitelům tvrze. Z dalších let se dochovalo velmi málo zpráv.

Od roku 1634 byla přidělena farnost tršická k penčické. Roku 1642 byla tršická fara i s kostelem vypálena Švédy, kostel byl také částečně zbořen. Roku 1662 byl přestavbou původní gotický sloh porušen. Z větší části byl z kamene, strop klenutý, střecha šindelová. Roku 1662 žádali farníci, aby tršická fara byla opět obsazena, ale stalo se tak až roku 1672, farářem byl jmenován Thomas Robert. Roku 1758 Prusové kostel vypálili a zpustošili. Dva zvony po pruském vpádu musel přelít V. Obletter v Olomouci. Roku 1761 byl kostel obnoven olomouckou kapitulou. 9. července 1839 shořela opět šindelová střecha. Vnitřek i zvony zůstaly nepoškozeny. Roku 1861 opravila kostel olomoucká kapitula. Roku 1885 za faráře P. Matěje Nováka byla střecha kostela pokryta břidlicí. Roku 1899 byl kostel znovu opraven. Kostel byl jednolodní, obdélného půdorysu s hranolovou věží s jehlancovitou střechou, se třemi zvony, sanktusovou věží s malým zvonem sanktusníkem, a klenutým stropem, s chórem, se zákristií s oratoří.
Kostel byl památkově velmi cenný, nevyhovoval však potřebám tršické farnosti, proto metropolitní kapitula v Olomouci dala dne 29.10.1904 souhlas ke zbourání, s kterým se započalo v dubnu roku 1905. 29.5.1905 byla vložena památní listina do základního kamene nového kostela a následujícího roku 1906 17. a 18. října byl již nový chrám vysvěcen olomouckým biskupem ThDr. Karlem Visnerem, který zastupoval arcibiskupa Františka Saleského Bauera.

Na stavbu chrámu věnoval 40 tisíc zlatých tršický rodák Vincenc Leopold Grimm, syn správce tršického zámku Ignáce Grimma. Tato nadace nestačila, pokračovalo se ve sbírkách mezi farníky. Stav připraveného jmění v roce 1904 byl 140 624 K. Nový chrám se stavěl za předsedy kostelního výboru Josefa Prečana, faráře P. Ferdinanda Plachého, předsedy stavebního družstva Františka závodníka č.p. 16. Postaven dle návrhu Ing. Eduarda Zottera a za osobního dohledu architekta Dr. Josefa Piskáče, ministerského rady z Vídně.
Stavitelé byli Albrecht Hudec z Hranic a Jan Sedláček z Lazů ve Slezsku. Za zásluhy o stavbu chrámu se dostalo papežského vyznamenání předsedovi stavebního družstva panu Františku Závodníkovi a faráři P. Ferdinandu Plachému. Novostavba byla provedena nákladem 170 tisíc korun.

Chrám je 45m dlouhý, obdélníkového půdorysu. Má hranolovou věž se zvonovou mansardovou střechou, sanktusovou věž, boční nižší kapli Božího hrobu, zákristií s oratoří a kůr nad hlavním vchodem. Na vrcholu věže bylo původně „Bernardinské slunce“ – monstrance, která po zřícení v roce 1945 byla nahrazena křížem. Na malbu, různé opravy, vybavení chrámu přispívali farníci z celé tršické farnosti.

Použité prameny: Farní kronika, Dr. Řehoř Wolný: Kirchliche Topographie von Mähren, Brno 1863
Spolupracovali: Kons. rada a farář P. Josef Tabach v Tršicích, Mojmír Bém, tršický rodák, Marie Najmanová